... Dnes jsme vyrazili na výlet, hned ráno se nám to trošku zkomplikovalo, manžel musek vyměnit světlo u auta. Tak jsme vyjížděli s menším zpožděním. Asi 10km před cílem nám praskla hadička od benzínu, ale manžel šikulka to během chvilky opravil. Kluci se zatím vyběhali na louce :o))
Jeli jsme ke strejdovi Oldovi do Dolních Němčic, pozval nás již začátkem léta, teda hlavně Adámka, aby se svezl parní mašinkou....
Po úžasném obědě, který nám sám uvařil, nás strejda vzal do Dačic a do Telče.
V Dačicích jsme šli nejdříve do zámku na výstavu loutek, bylo jich tam spousty od malých po velké a jedna hezčí než druhá. Paní, která tam byla, ochotně klukům ukázala a vysvětlila, jak se se kterou loutkou zachází a manipuluje....
Potom se všichni vyšplhali na rozhlednu, já neeee já se bojííím :o))))
Po menším občerstvení, které se náramně klukům líbilo, protože je strejda rozmazloval zmrzlinou, jsme prošli náměstí v Dačicích a jeli do Telče.
Prošli jsme náměstí a zámecký park.
V Dačicích i v Telči se mi moc líbilo, jsou to překrásná města a stojí za to je vidět...
Tomík usnul hned, byl vyřízený a unavený. Adámka šla uspávat babička a strejda Olda, Jirka, manžel a já jsme šli do místní hospůdky. Vrátili jsme se kolem 23hod a Adámek stále nespal, jak přetáhne svijí hodinu, tak se mu špatně usíná a k tomu zítřejší jízda parní mašinkou mu prostě nedala spát :o))))
... pro děti byl na výstavě loutek malý koutek na tvoření a hraní ...
... Výstava loutek v Dačicích ...
... Dačická věž. V Dačicích byl vyroben první kostkový cukr na světě 1843(na fotu v levo dole) ...
... zámecký park v Telči ...
... Telč - zámek ...
... náměstí v Telči ...
... ještě malé občerstvení a hurá do postele, zítra bude náročný den :o)
... ještě za tmy, čekalo Adámka překvapení. Večer jsme se s manželem dohodli, že opět vezme Adámka do práce :o)
A ráno, když ho manžel probudil, vystřelil jak raketa a byl štěstím bez sebe :o))
My s Tomem, jsme si trochu přichrupli a vyrazili na procházku a cestou zpět jsme zašli na hřiště. Tím, že jsme pozdě vstávali, se Tomíkovi v poledne nechtělo spát a jen jsem slyšela z ložnice, jak si tam povídá a hraje ;o)
Když kluci přijeli z práce, vyrazili jsme na bedly (žádné jiné houby se u ná nejedí).
Šli jsme na naše místo a nezklamalo nás. Ty menší jsme tam nechali a dojdeme si pro ně v neděli ;o)
Cestou domů, nesl manžel Tomáška na zádech a málem mu tam usnul, byl chudák vyřízený, chyběl mu polední spánek....
